Přeskočit na obsah...

“SPOJENÉ HLAVY” ZUŠ HOŘICE

📅 Zveřejněno: 28. 07. 2021 - 11:41
✒️ Napsal/a: Miloš Šolc

Po vzoru našich letošních absolventů jsme vytvořili BANKOVKY UČITELŮ a ZAMĚSTNANCŮ ZUŠ s kolektivními (či individuálními) fotoportréty. 

V obdobném duchu se ponese i aktuálně připravovaná Ročenka 2020-2021, která by se na tomto webu měla objevit na přelomu srpna a září. 

Přejeme Vám hezké léto! Kolektiv ZUŠ Hořice

"VEŘEJNÁ SBÍRKA" ABSOLVENTŮ 2021

📅 Zveřejněno: 15. 07. 2021 - 15:50
✒️ Napsal/a: Miloš Šolc

V tomto školním roce jsme se všem, kteří do nás investovali svůj čas a energii, konečně začali vyplácet. :-)

Jak nám před webkamerou stála zátiší s ovocem (a před očima zrály plody práce)

📅 Zveřejněno: 15. 07. 2021 - 14:58
✒️ Napsal/a: Miloš Šolc

V běžných hodinách studijní kresby a malby jsme se s žáky připravujícími se k talentovým zkouškám na střední umělecké školy jednoduše sešli u malířských stojanů a vrhli se na důkladné pozorování předmětů, tvořících dohromady nějakou zajímavou kompozici, jejíž nácvik sledoval určitý studijní záměr (např. osvojení pravidel perspektivy, pochopení účinků světla, zvládnutí jednotlivých fází stínování apod.).

Od poloviny října však bylo možné vzdělávat žáky pouze distančně od počítače. Do jisté míry tedy záleželo jen na nich, zda budou doma schopni sehnat předměty vhodné ke kresebným studiím a zda je svedou sestavit do podnětné kompozice, která by sledovala požadavky vzdělávacího cíle. Nedostatek pomůcek (ale i výtvarných potřeb) však nebyl jedinou brzdou v naší výuce. 

Největší bariéru tvořil samotný způsob, jakým jsme komunikovali, přijímali informace a snažili se něco naučit. A problém nebyl ani tak v internetovém připojení jako ve skutečnosti, že smyslové vnímání žáků bylo omezené jen na audiovizuální podněty – což byla překážka, která se týkala všech věkových skupin a všech výtvarných hodin (nejen tedy těch, které byly zaměřené na studijní kresbu a malbu).

Řešením se zdál být NÁZORNĚJŠÍ a tedy i živější přístup k výuce. Ten funguje už od dob Komenského, jenže jak ho aplikovat v dnešním online světě? YouTubeři natáčejí a zveřejňují videa, já se rozhodl pro názornou instruktáž, která by před webkamerou probíhala ideálně v reálném čase. A instruktážní složku výkladu jsem začal zahrnovat do téměř každé online hodiny – což se osvědčilo i v nižších ročnících I. stupně.

Asi nejrozsáhlejší a časově nejnáročnější instruktáže, které daleko přesáhly nároky reálného času (když si vyžádaly i několikadenní předchozí přípravu), doprovázely akrylové malby dvou zátiší – černobílého, malovaného odstíny šedé (viz ZDE) a „ovocného“, malovaného v teplých lokálních barvách bez černé ve stínu, na kterém jsem se žákům pokoušel demonstrovat malířské postupy. Mojí snahou jednoduše bylo použít NÁZORNĚ nově získávané poznatky z teorie barev a motivovat žáky k vyšším výkonům, prostřednictvím kterých by překonávali své dosavadní limity.

Musím říct, že v tomto ohledu jsem své svěřence dost potrápil. Výsledné malby jsou ale asi tím nejlepším, co se nám ve vyšších ročnících I. st. a v nižších ročnících II. st. letos podařilo vytvořit. Velké rezervy máme naopak v kresbě a malbě portrétu, který je jedním z hlavních vzdělávacích okruhů, na něž se po dohodě se studenty zaměříme podrobněji příští školní rok…

Fotky přibližující výsledky zhruba měsíční práce nejstarších žáků výtvarného oboru si můžete prohlédnout v přiložené fotogalerii.

Jak starší žáci objevovali původ ztraceného kufru

📅 Zveřejněno: 13. 07. 2021 - 23:11
✒️ Napsal/a: Miloš Šolc

Představte si, že na vlakovém nádraží naleznete opuštěný kufr, ke kterému se nikdo nehlásí. Vypadá jako zavazadlo ze začátku minulého století – takové, jaké se už dávno nevyrábí. Kufr je zamčený, ale uvnitř drnčí a rachotí jakýsi tajemný obsah. Co je v něm a komu patří? 

Je oním neznámým majitelem kouzelník, opravář hraček nebo provozovatel hotelu pro plyšáky? Ztratil ho milovník květin, sběratel motýlů nebo pěstitel kaktusů? Obsahuje sbírku čtenáře dětských knížek, luštitele hlavolamů nebo prchajícího bankovního lupiče? Otázek je mnoho, ale klíče ke kufru chybí. 

I přesto, že ho nelze otevřít, nejsme ani trochu bezradní. Rozhodneme se totiž odemknout brány vlastní obrazotvornosti a nechat jimi proudit nápady tak živelně, jako plyne voda korytem nespoutané řeky. Jen pozor, ať se neutopíme! Vyberme si jen jednu myšlenku a nechme se jí unášet jako na lodi…

Při kreslení zamčeného kufru si zcela bezděčně natrénujeme stavbu krychle a od pana učitele se dozvíme něco o dvoubodové perspektivě. Jakmile je kresba kufru tak nějak správně umístěna na papíře formátu A2, přijde ta zábavnější část práce: Přimyslíme si otevřené víko a dovnitř zavazadla namalujeme obsah tak bizarní, jako jsou naše nejtajnější sny. Nebo jde o sny a záliby neznámých majitelů kufru? 

To my jsme těmi majiteli! Končiny, kterými jsme se toulali, byly “jen” krajinou naší vlastní fantazie… Prostor v našich hlavách je totiž stejně záhadný a neprobádaný jako nezměrný vesmír nad nimi. Jestlipak by se také vešel do nějakého nevýslovně velkého kufru? Kdoví…

Fotky našich „Ztracených kufrů“ naleznete v přiložené fotogalerii.

Kterak jsme se „šatili“ kresbami brouků

📅 Zveřejněno: 13. 07. 2021 - 22:48
✒️ Napsal/a: Miloš Šolc

Po období odloučení, izolace a jiných zkoušek přišla doba rozestupů, mytí rukou a nošení roušek. Rozhodli jsme se, že se nebudeme šatit jen jimi a že nebudeme jen „obětmi“ okolností a změn, ale že do té „jízdy na horské dráze“ vstoupíme aktivně – třeba jen samostatnou volbou toho, co nosit na svém vlastním triku. Poslední měsíc školního roku jsme tedy věnovali práci s light padem a textilními barvami a bez jakýchkoli dalších triků jsme vymysleli svůj vlastní „trikový“ design (resp. návrh na triko). Zajímá vás náš „tajný recept“? Tak tedy:

Nejdříve jsme si tužkou nakreslili vhodný motiv (nejčastěji již zažitého brouka), který jsme následně zvýraznili černým permanentním fixem. Poté jsme „nažhavili“ light pad – novou „hračku“ našeho výtvarného oboru (užívanou běžně ilustrátory, grafiky a tatéry) – a svou kresbu přenesli pomocí jiného černého fixu (tentokrát textilního) na samotné triko. Následovala zábavná práce s barvami, které jsme si rozdělili podle věku a dosažené výtvarné úrovně – i když konečná volba byla jen na dětech.

Dal jsem před ně barvy na textil a barevné textilní fixy s určitým doporučením. Mladší žáci se pak intuitivně chopili fixů (které obecně milují), starší barev (se kterými se většinou již nebojí experimentovat) a nejstarší obě techniky vzájemně kombinovali (jak to bývá pro zkušené výtvarníky typické). 

Úterní skupina starších kluků-mazáků si k tričkám v před-krizovém a před-nouzovém období vyrobila masky ze sádrových obvazů, které jsme nyní „zmalovali“ akrylem. Více než sofistikované entomology pak páni kluci připomínali spíše hrůzu nahánějící „broukodlaky“ a jiné hmyzí mutanty – ale koneckonců proč ne? Byla poslední hodina asi toho nejbláznivějšího školního roku, který jsme kdy zažili, tak proč se s ním nerozloučit tak, abychom zachovali jakousi „stylovou jednotnost“. :-)

Chcete-li se inspirovat nebo jen pobavit, „mžikněte“ do přiložené fotogalerie. A my už musíme roztáhnout křídla a letět. Školní rok je za námi a léto před námi! Snad si zasloužené prázdniny užijeme a nový školní rok, který nás čeká a do něhož opět přistaneme, bude o poznání normálnější. Hurááá…